V MŠ Jeseniova v září přivítá děti a rodiče nová paní ředitelka, stala se jí Alice Bártová.
I když svou profesní dráhu zahájila v oblasti ekonomie, jak sama říká, vždycky ji to táhlo k práci s dětmi. Tento sen se jí splnil, když před lety nastoupila jako začínající učitelka do mateřské školy nedaleko Prahy. Postupem času se stala zástupkyní ředitelky a mohla se aktivně podílet na rozvoji a transformaci této rozsáhlé instituce. Od srpna převezme vedení MŠ Jeseniova 4.
Máme radost, že vám můžeme zprostředkovat krátký rozhovor a představit vám tak novou členku naší ředitelské komunity na Trojce.
Aktuálně jsou prázdniny v plném proudu, jak trávíte léto? Je spíše pracovní, nebo si užíváte slunných dní před ostrým nástupem do funkce?
Hlavní dovolenou jsem si stihla užít ještě před začátkem prázdnin. Letní měsíce jsem si záměrně naplánovala tak, abych měla dostatek času na přípravu nového školního roku – a práce je opravdu dost. I tak se ale snažím každou volnou chvíli využít k odpočinku a načerpání energie, která se mi od září bude hodit. S rodinou rádi vyrážíme na výlety do hor a do přírody nebo se jedeme s mým mužem projet na motorce.
Na co se do „vaší“ nové školky těšíte nejvíce?
Těším se vlastně na všechno. Na nový kolektiv, děti i jejich rodiče, ale hlavně na nové výzvy, které mě čekají. Vnímám jako velkou příležitost postupně budovat mateřskou školu, kde se rodiče, děti i kolegyně stanou spolupracujícími partnery. Ráda bych všechny aktivně zapojila do života a chodu naší školky.
Co vás přimělo k tomu, ucházet se o pozici ředitelky právě na Trojce, na MŠ Jeseniova?
Celé své dětství a mládí jsem prožila na Vinohradech, tedy ne tak daleko od mateřské školy Jeseniova. Dá se říct, že se vlastně oklikou vracím tam, kde jsem kdysi začínala. Když jsem narazila na vypsané výběrové řízení na pozici ředitelky MŠ Jeseniova, hned jsem cítila, že právě tato příležitost by pro mě mohla být tou pravou a moc jsem si přála, aby to vyšlo.
Vzpomínáte ještě na to, co pro vás bylo na začátku vaší práce v MŠ nejdůležitější?
Práce s dětmi mě od samého začátku naplňovala. Vždy pro mě bylo důležité nebýt jen učitelkou, ale hlavně parťákem. Tím, kdo pomůže, podpoří, nasměruje a dokáže ze skupiny dětí vytvořit fungující partu, ve které je dobře jim i mně. Partu, kde je každý důležitý, má svou roli a je přijatý takový, jaký je, včetně mě. Bavilo mě vytvářet prostředí, ve kterém jsme si vše mohli naplno užít společně.
A co je to nyní? Jaké jsou podle vás hlavní pilíře, na kterých budete v MŠ stavět?
Během své pedagogické praxe jsem poznala, že klíčem smysluplné a kvalitní pedagogické práce je vnímat děti, ale stejně tak rodiče i kolegyně jako partnery. Společně s týmem učitelek a celého kolektivu mateřské školy chci vytvářet prostředí, ve kterém budou mít děti co největší prostor pro samostatnost, svobodnou volbu a zároveň si postupně osvojí odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání. Mojí snahou bude, aby z předškoláků vyrůstaly silné a jedinečné osobnosti, které si budou věřit, zvládat výzvy dnešní i budoucí doby a zároveň vnímat hodnotu spolupráce, respektu a sounáležitosti. Chci, aby si děti z mateřské školy odnesly radost z objevování a chuť dál se učit, zkoumat a poznávat svět kolem sebe.
Práce s dětmi je v MŠ klíčová, jak vnímáte spolupráci s rodiči a tím i budování „komunitní role MŠ“? Je to pro vás téma, kterému byste se na pozici ředitelky chtěla věnovat?
Rodiče jsou pro mě stejně důležití jako samotné děti. Spolupráci s nimi vnímám jako klíčovou součást života mateřské školy a téma budování komunitní role školy rozhodně patří k oblastem, kterým bych se na pozici ředitelky chtěla aktivně věnovat. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud se rodiče cítí být součástí školního dění, posiluje to jejich důvěru v naši práci a zároveň to obohacuje vzdělávací prostředí pro děti. Ráda bych proto podporovala otevřenou komunikaci a budovala s rodiči partnerské vztahy jejich zapojením do školních akcí a projektů, ale také různými způsoby do vzdělávání dětí. Věřím, že taková spolupráce pomáhá vytvářet živou a přátelskou komunitu.