Ve Výchově ke zdraví jsme probírali se třídou 7. B téma Postižení mezi námi. Mluvili jsme mimo jiné o tom, že nikdo si nemoc nebo postižení nevybírá, a bohužel je mezi námi mnoho takových, kteří se postiženým posmívají.
Tuto problematiku jsme probrali z několika stran. Dvojice zpracovaly referáty – např. Jak můžu být nápomocný postiženým, jaké existují nadace pro postižené, pomůcky pro postižené, atd. Dále jsme rozebrali písničku Ředitel autobusu od kapely The Tap Tap, jejíž členové jsou studenti Jedličkova ústavu a jsou sami postižení. Také jsme zkusili chodit po třídě se zavázanýma očima odkázáni pouze na pomoc spolužáka, ochutnávali jsme potraviny, aniž bychom na ně viděli a zjistili jsme, že si ani neuvědomujeme, jak je zrak potřebný a že zdraví bereme vlastně trochu automaticky. Dále jsme rozebrali písničku Ředitel autobusu od kapely The Tap Tap, jejíž členové jsou studenti Jedličkova ústavu a jsou sami postižení. Přemýšeli jste někdy nad jejím textem? Zpívá se v něm, že některý řidič autobusu, do kterého kola nesmí, kouká pouze na předpisy a nepustí do autobusu postiženého člověka, který má malé nohy a používá malé kolo místo invalid.vozíku…schválně, poslechněte si písničku sami. A nakonec jsme se podívali na film Nedotknutelní, který je o tématice postiženého člověka, který se nevzdal.
Shodli jsme se, že někdo je bílý, někdo je černý, někdo má blonďaté vlasy, zrzavé a nebo někdo má pleš. Někdo má brýle, někdo nevidí nic. Někdo má zdravé ruce a někdo nemá ruce žádné. Někdo běhá závodně krátké tratě a někdo nemůže ani chodit. Ale každý člověk je originál, všichni máme stejná práva a VŠICHNI JSME SI ROVNI.
A pokud vidíme, že někomu něco nejde nebo potřebuje pomoci, nevysmíváme se mu, ale POMŮŽEME MU. Protože
NIKDY NEVÍME, KDY BUDEME POMOCI MY SAMI!!!!
Mgr. Marcela Šífová, ZŠ Jeseniova